Volný čas
RSS Feed
Klikněte pro zvětšení obrázku.
Region: Semilsko
Štěpanice – zřícenina hradu - Horní Štěpanice
Zřícenina hradu je situována při jihovýchodním okraji obce Horní Štěpanice. Díky archeologickým vykopávkám můžeme posunout dlouho tradovaný počátek tohoto gotického sídla až hluboko do první poloviny 13. století.
První zpráva o něm pochází z roku 1304, kdy náležel Janovi z Valdštejna. Za husitských válek stáli zdejší Valdštejnové na katolické straně. Ovšem za husitského krále Jiřího z Poděbrad byli oba zdejší bratři Jindřich a Hynek jeho přívrženci, a proto od něho v roce 1466 získali vsi bývalého vrchlabského proboštství. Nedlouho po Jindřichově smrti se v roce 1492 celá polovina tohoto panství oddělila vznikem jilemnického panství. Štěpanický díl pak držel Jindřichův syn Heník, který roce 1504 bezdětný zemřel, a tak panství zdědili jeho příbuzní z jiné valdštejnské větve. Za nich hrad zpustl, pravděpodobně dokonce vyhořel.
V roce 1543 se uvádí již jako pustý. Středisko panství bylo přeneseno do Horní Branné a neobnovený hrad se proměnil ve zříceninu. Hlubším rozborem bylo zjištěno, že již ve 14. století došlo k přestavbě hradu, což dokazuje zesilované zdivo horního hradu. Konečné úpravy se uskutečnily ještě v 15. století.
Z mladších osudů hradu můžeme připomenout rok 1821, kdy se po předcházejícím odstřelu zřítil zbytek kulaté hradní věže. V roce 1992 byla založena Valdštejnova nadace na obnovu štěpanického hradu, od roku 1994 probíhal na hradě archeologický výzkum, během něhož byla v dolní části objevena kovotepecká dílna. Stojící hradní zdivo bylo přičiněním Obecního úřadu Benecko zajištěno před dalším rozpadem.
Hrad byl vystavěn na skalnatém klesajícím hřebeni, který je v dnešní době kryt vysokým lesem. Současné pozůstatky ukazují hradní lokalitu, kterou můžeme dělit na tři části. Severní předhradí mezi dvěma příkopy naznačuje svou rovnou plochou možnost podstatné zástavby hospodářskými objekty. Průzkum stromových vývratů sice přinesl nález odpovídajícího množství keramiky, avšak žádný nález zaniklých zdí. Lze tedy předpokládat, že tyto stavby včetně venkovního hradebního pásu byly pouze dřevěné. Zde se nacházel i vstup do hradu.
Jisté je, že cesta do hradu směřovala od nedalekého dvora ze severní strany a končila ve vnitřní střední části. V té dominuje skalní kupa s vnitřním jádrem hradu, jehož nejvyšším bodem je základ zaniklé kulaté hradní věže, odhalený archeologickým výzkumem. Z hradního paláce se zachovalo základové zdivo navazující na masivní obvodovou zeď. Kupa je ze dvou stran obklopena venkovním opevněním v podobě valů a dvojicí obranných příkopů, částečně vysekaných do skály. Protilehlá dolní část hradu měla spíše obranný a užitkový účel, což dokázal již zmíněný nález kovotepecké dílny. Nejvýraznějším pozůstatkem v této části je podélný úsek hradby, zakončený hranatou baštou s obnoveným oknem.
GPS: 50.64009897649088, 15.54014238768845
Vybrali jsme pro Vás
